Expedice Úpice

Hlaste se na další ročník expedice. I letos pro vás chystáme celou řadu novinek, takže je opět na co se těšit.

Pojeď s námi na letní školu astronomie Expedici Úpici, poznej lidi se stejným koníčkem a hlavně pojeď strávit nezapomenutelných 16 dní pod tmavou oblohou přímo na hvězdárně.

Co je to astronomická expedice

Expedice je letní škola astronomie lunaire, která nemá v Evropě obdoby. Hlavním cílem je naučit Vás pozorovat noční oblohu. Za tímto účelem svážíme na Expedici dalekohledy z celé republiky. Budete se moci účastnit nočního pozorování jednoduchými binokuláry, ale i velkými dalekohledy v kopuli hvězdárny. Ale pamatujte, nejdůležitějším přístrojem astronoma je jeho oko.

Expedice je ovšem hlavně o nočním pozorováním. Od toho se odvíjí speciálně připravený program, při němž se uléhá ke spánku kolem třetí hodiny ranní a vstává se kolem půl jedenácté.

Co Vám expedice může dát

Nezáleží na tom, jestli jste úplný začátečník nebo zkušený pozorovatel, každý si zde přijde na své. Začátečníci se naučí orientovat na obloze, pracovat s dalekohledem a zpracovávat astronomická pozorování. Kdo bude mít zájem a chuť pustit se do složitějších věcí, má možnost vyzkoušet si focení noční oblohy (vlastním či zapůjčeným fotoaparátem) nebo si zkusit odborná pozorování v oblasti radioastronomie nebo fotometrie se CCD. Kdo je graficky nadaný, může se více zaměřit na kresby měsíčních kráterů, galaxií či mlhovin. Ve dne nezapomínáme sledovat ani naši nejbližší hvězdu – Slunce. Každý si prostě najde to své.

Znalosti si rozšíříte na astronomických přednáškách, které jsou nedílnou součástí programu. Ty jsou zaměřené jak teoreticky – posluchači se seznamují s fyzikální podstatou astronomických objektů, tak prakticky – jak a co pozorovat a jak zpracovávat naměřená data.

Do Úpice přijíždějí přednášet i vysoce renomovaní astronomové jako například Petr Kulhánek nebo Jiří Grygar. Tyto zvané přednášky zpravidla bývají během druhého týdne.

Každou expedici je také v sobotu během prostředního víkendu pořádán tematický seminář (v minulosti např. na téma kosmologie nebo exoplanety), na který zveme odborníky z daných oborů. Tyto přednášky jsou navíc určeny nejen pro expedičníky, ale i pro veřejnost.

Projekty

V menších skupinách budete mít možnost po celou expedici pracovat na astronomickém, fyzikálním nebo třeba geologickém projektu. V minulém roce se účastníci mohli podílet na studiu kosmického záření, stavěli anténu pro radiová pozorování, určovali zeměpisnou polohu pomocí sextantu nebo se vydali na geologický sběr na Sněžku.

Astronavigace

Astronavigaci, stanovení zeměpisné polohy z měření výšek astronomických objektů pomocí sextantu si vyzkoušelo devět expedičníků, kteří na expedici našli sílu vstávat před snídaní. Na expedici se pro stanovení polohy použilo měření výšky Slunce nad obzorem. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 4.1 a grafu 4.1. Výsledky jsou získané polohy a jejich vzdálenosti v námořních mílích (1 NM = 1.852 km) od skutečné poloh měření (hvězdárny).

Planetární geologie

Projekt byl rozdělen na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části se účastníci dozvěděli základy geologie Země, Měsíce a terestrických planet. Teoretický úvod následovala praktická ukázka hornin doplněná jejich poznáváním. Druhá část projektů zahrnovala geologický výlet na nejvyšší horu ȃR Sněžku, kde byl teoretický výklad doplněn sběrem a určováním hornin přímo v terénu.

Studium kosmického záření

Cílem projektu bylo studovat směr příchodu, intenzitu kosmického záření a její variaci s výškou a časem za pomoci aparatury zaznamenávající průlet mionu, sekundárních částic kosmického záření. Úspěšně se podařilo změřit úhlovou závislost příchodu kosmického záření a vliv okolního terénu (stínění) a nadmořské výšky na jeho intenzitu. Měření úhlové závislosti je zobrazeno vlevo na grafu 4.2. Intenzita očekávaně roste s výškou nad obzorem, a tedy se zmenšující se vrstvou zemské atmosféry. Vliv nadmořské výšky byl studován na třech místech: dvě měření na dvou místech s různou nadmořskou výškou v Úpici a jedno měření na horské boudě Růžohorky pod vrcholem Sněžky. Změřená intenzita roste se zvětšující se nadmořskou výškou, což je demonstrováno na grafu 4.2 vpravo.

Radioastronomie

Skupina radioastronomie se snaží o pozorování vesmíru v neviditelné části elektromagnetického spektra. Skupina měla připravené rádiové sledování meteorů a ionosféry. Během expedice experimentální zařízení vylepšovala. Pozorování je nyní již zcela automatické a výsledky se odesílají do mezinárodní databáze radio astronomických pozorování. Příklad pozorování ukazující zachycenou stopu velmi jasného meteoru, je na obrázku 4.3 vlevo. V průběhu expedice se podařilo instalovat a zprovoznit anténu na příjem signálu z meteorologických družic NOAA. Ukázka přijatých a zpracovaných dat je na obrázku 4.3 vpravo. Skupina rovněž pracovala na zprovoznění velkého radioteleskopu úpické hvězdárny.

Skupiny

Měsíční skupina

Jak již název skupiny napovídá, hlavním objektem zájmu Měsíční skupiny je náš nejbližší souputník, Měsíc. Skupina je určena zkušenějším pozorovatelům, ale i zdatnější nováčci jsou vítáni. Během pozorování se naučíme orientovat na měsíčním povrchu, naučíme se poznávat nejvýznamnější povrchové útvary. Prohlédneme si měsíční moře, ale projdeme se i po měsíční pevnině. Astronomická expedice je sice pořádána v době novu, aby svit snad nejzajímavějšího objektu na obloze netrápil ostatní pozorovatele jiných, vzdálenějších vesmírných objektů. To nám ale nebude bránit v tom, abychom na začátku Expedice mohli spatřit takové skvosty jako je například kráter Aristarchus se Schröterovým údolím, kudy si před dávnými časy razila cestu žhavá láva. Po novu se můžeme těšit na dvojici kráterů Messier, nebo trojici kráterů Ptolemaeus, Alphonsus a Arzachel. Pohled na tuto trojici kráterů nikdy nezklame. Kráter Alphonsus však zaujme i po přechodu terminátoru (tak se nazývá hranice mezi osvětlenou a neosvětlenou částí měsíčního povrchu, právě na ní se odehrává to nejkrásnější světelné divadlo). Po obvodu dna je možné pozorovat nenápadné tmavé skvrnky. Jedná se o sopečný materiál vyvržený v minulosti během sopečných erupcí. Velice pěkně je pozorovatelná zlomová struktura Rupes Recta neboli Přímý zlom. Protíná Moře oblaků téměř severojižním směrem. Později je čas zamířit dalekohled na oblast nad Mořem dešťů, přesněji na kráter Plato. Jedná se o kráter o průměru 100 km a co je zajímavé, celé jeho dno je zalito tmavou bazaltovou lávou. Na jeho dně tedy nepozorujeme typické struktury jako je například středový vrcholek. Mohlo by se tedy zdát, že pohled na tento kráter je nudný, ale opak je pravdou. Díky jeho hladkému povrchu vytvářejí stíny vržené nerovnostmi na okrajích valů zajímavé tvary, které se mění během hodin. Nemusíte mít strach, že byste se během novu nudili. V době, kdy Měsíc není pozorovatelný, zamíříme dalekohledy i na vzdálenější objekty, planetky a planety naší Sluneční soustavy. Pokud by vám ani to nestačilo, můžete se podívat i hlouběji do tajů hvězdného nebe a pozorovat mlhoviny, hvězdokupy nebo galaxie.

Meziplanetární hmota

Ve skupině Meziplanetární hmota se věnujeme především pozorování planetek, komet a meteorů. Skupina je určená již pokročilejším pozorovatelům, kteří se dokáží orientovat na obloze, zvládají práci s dalekohledem, a mají zkušenosti s vyhledáváním objektů. Mezi nejvděčnější cíle patří tradičně jasnější planetky (do 11 magnitudy jich bylo na Expedici 2012 pozorovatelných patnáct). Pozorovatelé dostanou předtištěné mapky s hvězdami v okolí, a zakreslují do nich polohy planetek, pokud možno několikrát za expedici. Kromě sledování vlastního pohybu planetky, který je i v menším dalekohledu snadno patrný z noci na noc, je to zároveň výborné cvičení v hledání objektů. Dále se podobně zakreslují i komety. Expedice často vychází zároveň na maximum meteorického roje Perseid, u nichž se sledují základní charakteristiky (čas, jasnost, rychlost, délka stopy, …). Velký význam, zejména pro skupinu radioastronomů, mělo naše společné pozorování, kdy jsme se pokoušeli simultánně pozorovat meteory v optickém (pouhým okem) a rádiovém oboru (radioastronomové pozorují odrazy radiových vln ze vzdáleného vysílače na stopách meteorů).

Nováčci a deep-sky

Jedná se o skupinu určenou pro pozorování a zakreslování objektů vzdáleného vesmíru, jako jsou mlhoviny, galaxie a hvězdokupy. Pro každého člena skupiny bude k dispozici dalekohled a k vyhledávání můžete používat atlas, který dostane na začátku expedice, ale naučí se používat i různé softwarové mapy (Stellarium, Albiero apod.). Cílem skupiny je seznámit začátečníky s technikou pozorování, orientací na obloze, práci s atlasem a různými typy dalekohledů a jejich specifiky, včetně zakreslování a zpracovávání vizuálních pozorování. Tato skupina však není určena pouze začátečníkům, ale nabízí i prostor již zkušeným pozorovatelům k pozorování objektů dle vlastního zájmu.

Digitální astrofotografie

Fascinují Tě barevné obrázky z Hubbleova teleskopu a chtěl by ses dozvědět, co vše stojí za jejich vznikem? Nebo by ses dokonce chtěl naučit takový obrázek pořídit sám? Pak je tu pro tebe skupina digitální astrofotografie. Není to jednoduchá disciplína. Bezpočet nejrůznějších postupů zpracování a technických záležitostí znesnadňuje astrofotografům život už od nepaměti. Pokud ale chceš proniknout do tajů mlhovin a galaxií hlouběji, než jen pouhým okem, pak nezbývá nic jiného než fotit. Pod vedením Petra Skaly se naučíš zacházet nejen s fotoaparáty, ale i s ostatní fotografickou technikou. Zjistíš, jak vyrábět časosběrná videa a panoramata, dozvíš se, vše o focení Slunce a jak na star trails. Samozřejmostí je i vysvětlení postupu při skládání snímků, aby pak výsledná fotografie měla expoziční čas i několik hodin. Na takovou klasickou astrofotografii je nutné mít motorizovanou montáž, dalekohled, fotoaparát, ale i další vybavení (notebook na zpracování snímků). Pokud ale něco z tohoto nevlastníš, nemusíš propadat beznaději, foťák nebo jiné vybavení je možné zapůjčit.

CCD skupina

Činnost CCD skupiny je v posledních ročnících soustředěna na fotometrii proměnných hvězd, astrometrii a fotometrii malých těles sluneční soustavy a také spektroskopii jasnějších hvězd. Citlivé čipy CCD kamer je možné využít i k pořizování hezkých astrofotografií. Chcete-li se dozvědět něco nového o zpracování a analýze dat použitelných v profesionální astronomii a nebojíte se náročnějších pozorování, rádi Vás v CCD skupině uvidíme.

V minulých letech jsme se zaměřili především na pozorování excentrických zákrytových dvojhvězd a také několika pulsujících proměnných hvězd. To, že proměnné hvězdy nejsou ve vesmíru nijak výjimečné, dokazuje například naše pozorování několika zákrytových i fyzických proměnných hvězd v průběhu jedné noci (obr. 1), více ZDE.


Obr. 1 – Úpický proměnný vesmír

Na základě měření jasnosti členů otevřené hvězdokupy M 34 se nám podařilo přibližně určit její stáří a vzdálenost (obr. 2), více ZDE.


Tab. 1 – Proměnné hvězdy objevené pozorovateli CCD skupiny v roce 2013.

Kromě fotometrických měření se na expedici občas pustíme i do astrometrie komet a asteroidů. Tato měření jsou mimořádně důležitá pro zpřesňování drah těchto těles a případné vyloučení možnosti jejich srážky s naší planetou. Více ZDE.

V roce 2014 jsme měli na expedici také k dispozici spektrograf, zapůjčený od pana Zahájského. Na obrázku 3 je spektrum Slunce s identifikací některých spektrálních čar. Některá další spektra jasných hvězd severní oblohy si můžete prohlédnout ZDE.


Obr. 3 - Spektrum Slunce s identifikací spektrálních čar

Naše skupina je aktivní i během zatažených nocí, neboť máme přístup k robotickému dalekohledu BOOTES-2 ve Španělsku a vzdáleně ovládanému dalekohledu Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti, který je umístěn ve Valašském Meziříčí. Zájemci budou zasvěceni do pozorování i s těmito dalekohledy a budou si moci napozorovat zajímavý objekt dle svého výběru.

CCD skupina je určena pokročilým pozorovatelům, kteří již mají zvládnuté základy astronomie, dobrou orientaci na obloze, průměrné znalosti počítačové techniky a konstrukce dalekohledů. Základní povědomí o využití CCD techniky je výhodou. Svým rozsahem a přístupem je vhodná především pro vážné zájemce o studium astronomie a astrofyziky či studenty v prvních ročnících bakalářského studia, ale také pro zkušenější astrofotografy, kteří by rádi své CCD snímky propůjčili vědeckému zkoumání.
Od roku 2014 se na Vás jako vedoucí CCD skupiny těší Jakub a Katka.

Ing. Jakub Juryšek (*1989 v Ostravě), je aktivní pozorovatel zákrytových proměnných hvězd a k jeho vášni jej přivedla první fotometrická měření v letech 2011-2012 na tehdejší Hvězdárně a Planetáriu Johanna Palisy. Nyní svá pozorování provádí jako operátor dalekohledu FRAM Fyzikálního ústavu AV ČR a také dalekohledy BOOTES 1A/2, provozované IAA-CSIC. Vystudoval astrofyziku na Slezské univerzitě v Opavě a současně biomedicínské inženýrství na VŠB v Ostravě. Spolu s Opavskými kolegy se dosud věnuje studiu oscilací akrečních disků okolo neutronových hvězd. Nyní studuje astronomii a astrofyziku na MFF UK a zabývá se především zákrytovými dvojhvězdami se změnou oběžné roviny. Od roku 2014 je členem výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a organizačního týmu každoroční Astronomické expedice v Úpici.

Mgr. Kateřina Hoňková (*1989 v Ostravě) se začala věnovat astronomii na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě. Po několikaletých zkušenostech s pozorováním zákrytových dvojhvězd a fyzických hvězd typu Mira Ceti na tamní hvězdárně svou pozornost upřela zejména na zpracovávání fotometrických dat z robotického dalekohledu FRAM umístěného v Argentině. V současné době provází pozorováním pro veřejnost na ostravské hvězdárně, je členkou výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a jako vedoucí CCD skupiny na každoroční Astronomické expedici v Úpici se podílí na praktické výuce pozorování pro zájemce o studium proměnných hvězd. Profesně se zabývá výzkumem na pomezí oborů genetické toxikologie a molekulární biologie v Ústavu experimentální medicíny AV ČR v Praze.

Mám zájem být ve skupině (vyberte si nejvýše dvě skupiny):


V případě starších expedičníků je hlavní podmínkou pro úspěšné přijetí na Expedici jejich pozorovací či jiná astronomická aktivita z průběhu roku. Ukázky pozorování nebo popis jiné aktivity přiložte ve formuláři přihlášky.

Experimenty

Kromě astronomických pozorování a přednášek provádíme celou řadu astronomických, fyzikálních a chemických experimentů. Můžete tak poslouchat světlo, vidět zvuk, experimentovat s tekutým dusíkem, mikrovlnou troubou, vytvářet krátery, rozbíjet planetky nebo si hrát s laserem.

Volný čas

Při nepřízni počasí pořádáme filmový večer nebo bojovou hru. Přes den pak nezapomínáme ani na letní radovánky jako výlety, koupání, volejbal, ping-pong a další.

Pro koho

Ubytování
Ubytování odpovídá duchu prázdnin, tedy spí se ve stanech na pozemku hvězdárny. Hvězdárna sice má k dispozici několik stanů, které může v případě potřeby zapůjčit, tyto stany jsou však brány spíše jako rezerva pro případ nouze. Je proto nezbytné přivézt si na expedici vlastní stan. Už jen pro pocit většího pohodlí a soukromí.

Stravování

Stravování probíhá přímo na pozemku hvězdárny. Den na expedici začíná snídaní o půl jedenácté, oběd je naplánován na druhou hodinu odpoledne. Večeře je v sedm hodin. O půlnoci se pak podává nejoblíbenější jídlo dne – půlnoční svačina.

Jelikož se expedičníci sjíždějí na expedici v průběhu celého dne, není na tento příjezdový den (pátek) naplánováno žádné jídlo. Nezapomeňte si proto vzít na pátek jídlo sebou. Od soboty už je stravování zajištěno dle plánu.

Finance

Cena za expedici byla v loňském roce (2017) 4100 Kč a tuto částku se pokusíme v letošním roce zachovat stejnou.

V částce jsou zahrnuty především náklady na jídlo (snídaně, oběd, večeře a půlnoční svačina), pronájem pozemku a do zbytku jsou započítány drobnější výdaje (např. pojištění expedičníka, svoz a pojištění pozorovací techniky, náklady spojené s tiskem a přípravou pozorovacích pomůcek, experimentů apod.).

Poplatek za expedici se platí zpravidla převodem na účet do konce června.

Pořadatelé

Pořadatelé jsou Amatérská prohlídka oblohy, sekce České astronomické společnosti, Hvězdárna v Úpici a Hvězdárna a planetárium Brno.

Aktuality

Nejaktuálnější informace najdete na našich facebookových stránkách https://www.facebook.com/astronomicka.expedice/

Blogy

Zde jsou odkazy na blogy psané expedičníky před, v průběhu a po expedici vždy pro každý ročník jeden. Můžete v nich nalézt informace o dění na expedici, rozhovory s účastníky, výsledky expedičních experimentů, úžasné fotografie hvězdného nebe a mnohé další.